Cena Vladimíra Boučka je udělována od roku 2005 osobám, které udržují a zachovávají při své činnosti znalosti a dovednosti nutné pro provozování tradičních lidových řemesel, a které výsledky své činnosti prezentují na veřejnosti při konání jarmarků tradiční rukodělné výroby v Uherském Hradišti, při akcích pořádaných Slováckým muzeem a při jiných podobně zaměřených akcích. Dále je od roku 2009 udělováno čestné uznání osobnosti, která není přímým nositelem řemesla, ale na zachování a rozvoji umělecké výroby se podílí či v minulosti podílela.
Ing. arch. Vladimír Bouček, po kterém je cena pojmenována, žil v letech 1901 až 1985. Po studiích architektury na Vysokém učení technickém v Brně spolupracoval s arch. Bohuslavem Fuchsem a během druhé světové války se stal profesorem Baťovy Školy umění ve Zlíně, kde vznikl projekt uzákoněný v roce 1945 pod názvem Ústředí lidové a umělecké výroby. Vedoucím jedné z prvních dílen v uherskohradišťských Rybárnách byl jmenován právě Ing. arch. Vladimír Bouček. Po rozsáhlém průzkumu stavu lidových řemesel a lidové umělecké výroby v tehdejším Československu formuloval teoretický základ pro praktický program této nové instituce. Byl nejenom zakladatelem novodobých forem péče o tradiční lidovou uměleckou výrobu, ale i významnou a lidsky důstojnou osobností města.
Slavnostní předávání Ceny Vladimíra Boučka bývá Jeho zájem o práci se dřevem se projevil už v útlém věku. Zpočátku se Jiří Mahr zabýval výrobou a vyřezáváním drobnějších kusů nábytku – police, skříně a členěných dekoračních stěn. Vyráběl a dodnes vyrábí dřevěné hračky také pro děti. Věnuje se také reliéfní řezbě, figurální a obličejové řezbě. Jiří Mahr se snaží prostřednictvím svých výrobků upozornit na specifické probarvení dřeva. Základní sortiment výrobků Jiřího Mahra představují: misky, řezané dvojmisky, lampy, svícny, poháry, tužkovníky, kořenky, zásobnice na párátka, zátky na láhve, kuchyňské servisy, součástky historického nábytku, vývrtky, vánoční ozdoby, otvíráky, ušaté misky (květináče), drobný nábytek, hodiny, kombinované svícny, dózy na svíčky, notový pult, futrály na smyčce, rohové lavice. Od roku 2013 se začal intenzivně věnovat kombinované technice – vylévání dřeva horkým cínem. Dnes tvoří v dílně rodinného domku v Uherském Hradišti-Mařaticích. V roce 2017 získal ochrannou známku Tradiční výrobek Slovácka za dřevěné výrobky a techniku vylévání dřeva cínem. Zúčastnil se přehlídky Tradiční výrobek Slovácka v letech 2017, 2018 a 2019. Ukázky jeho práce jsou vidět i při programech Muzea v přírodě Rochus v Uherském Hradišti. Na začátku roku 2019 připravil svou první autorskou výstavu na zámku Miroslav nazvanou Kouzlo ručních prací. V roce 2020 byly jeho výrobky prezentovány na výstavě Masarykova muzea v Hodoníně nazvané Krásy soustruženého dřeva (3. 7. 2020 – 17. 1. 2021). Je zván na různé jarmarky a akce, na kterých se prezentují tradiční řemesla. Řemeslu se věnuje ve chvílích svého volného času.tradičně v měsíci červnu, letos bude termín upřesněn až podle vývoje epidemické situace v ČR a z ní plynoucích mimořádných opatření.
Jiří Mahr (1977) - práce se dřevem (řezbářství, soustružení dřeva, vylévání cínem)
Jeho zájem o práci se dřevem se projevil už v útlém věku. Zpočátku se Jiří Mahr zabýval výrobou a vyřezáváním drobnějších kusů nábytku – police, skříně a členěných dekoračních stěn. Vyráběl a dodnes vyrábí dřevěné hračky také pro děti. Věnuje se také reliéfní řezbě, figurální a obličejové řezbě. Jiří Mahr se snaží prostřednictvím svých výrobků upozornit na specifické probarvení dřeva. Základní sortiment výrobků Jiřího Mahra představují: misky, řezané dvojmisky, lampy, svícny, poháry, tužkovníky, kořenky, zásobnice na párátka, zátky na láhve, kuchyňské servisy, součástky historického nábytku, vývrtky, vánoční ozdoby, otvíráky, ušaté misky (květináče), drobný nábytek, hodiny, kombinované svícny, dózy na svíčky, notový pult, futrály na smyčce, rohové lavice. Od roku 2013 se začal intenzivně věnovat kombinované technice – vylévání dřeva horkým cínem. Dnes tvoří v dílně rodinného domku v Uherském Hradišti-Mařaticích. V roce 2017 získal ochrannou známku Tradiční výrobek Slovácka za dřevěné výrobky a techniku vylévání dřeva cínem. Zúčastnil se přehlídky Tradiční výrobek Slovácka v letech 2017, 2018 a 2019. Ukázky jeho práce jsou vidět i při programech Muzea v přírodě Rochus v Uherském Hradišti. Na začátku roku 2019 připravil svou první autorskou výstavu na zámku Miroslav nazvanou Kouzlo ručních prací. V roce 2020 byly jeho výrobky prezentovány na výstavě Masarykova muzea v Hodoníně nazvané Krásy soustruženého dřeva (3. 7. 2020 – 17. 1. 2021). Je zván na různé jarmarky a akce, na kterých se prezentují tradiční řemesla. Řemeslu se věnuje ve chvílích svého volného času.
Soňa Kölblová (1977) - práce s textiliemi - šití a zdobení tradičního lidového oděvu
Absolvovala Střední odborné učiliště v Uherském Hradišti (1991-1994), obor dámská krejčová. V roce 1994 začala pracovat v pobočce Oděvní Průmysl Prostějov v Uherském Ostrohu, vystudovala Střední integrovanou školu obchodu služeb ve Vizovicích, obor Podnikání. Ovládá kompletní lehkou i těžkou krejčovinu, šňůrování, cifrování, ruční výšivku a perličkovou výšivku. Věnuje se šití a opravám dámských i pánských krojových součástek (šití dámských kordulek, fěrtůšků, dámských lajblů, kompletace pentlení, opravy šorců, šití a vyšívání mužských košil, šití kordul, nohavic, lajblů, halen, kabátů. Soňa Kölblová zhotovuje a zdobí kostýmy a oděvy reprezentující časový horizont od starověku po současnost a podle požadavků objednavatele – ručně, ale i na stroji. Neustále se vzdělává, vyhledává různé vyšívací a šicí kurzy. Je pravidelnou posluchačkou seminářů historie odívání, absolvovala taktéž pracovní semináře, workshopy a přednášky, které v letech 2012 a 2013 realizovala Místní akční skupina Ostrožsko-Veselsko. K rozšíření znalostí využívá fondy muzeí v regionu a regionální expozice v obcích (např. v Blatnici pod Svatým Antonínkem). Zapojila se také do několika projektů, k nimž v poslední době patřila příprava a realizace několika mužských kompletů pro výstavu Krojové inspirace napříč Slováckem. V letech 2012–2016 přednášela o šití krojů a jejich zdobení. Podílela se na výstavě krojů v Uherském Ostrohu v roce 2009 spolu s krojovou dílnou Lidové tradice Uherský Ostroh. Zanedbatelná není ani spolupráce s módními tvůrci a návrháři, např. s Liběnou Rochovou, pro kterou dělala škrobení a skládaní plátna, které bylo použito pro kolekci MEMORY ve výstavě v Moravském zemském muzeu v Brně v roce 2014, nebo tvoří pro Univerzitu T. Bati ve Zlíně. Součástí její zájmové práce je návrhářství a šití historických kostýmů, které prezentovala ve výstavách v Uh. Ostrohu v letech 1997, 2002, 2012 a 2017. Je autorkou historických módních přehlídek (Uherský Ostroh, Uherské Hradiště, Brno, hrad Veveří, Oslavany, Staré Město pod Landštejnem), poskytuje zápůjčky svých modelů na výstavy pořádané např. Masarykovým muzeem v Hodoníně a ve Veselí nad Moravou, v roce 2018 pro Muzeum v Bruntále připravila např. historické kostýmy pro průvodkyně na hradě Sovinec, v roce 2019 vytvořila pro Regionální muzeum v Mikulově renesanční kostýmy pro pracovníky muzeí.
Jiří Machaníček (1951) - práce se dřevem – sekernictví a tesařství
Jiří Machaníček se vyučil truhlářem, pokračoval nástavbou na Středním odborném učilišti a průmyslové škole dřevařské v Bystřici pod Hostýnem. Po nástupu do zaměstnání pracoval od roku 1972 jako dřevorubec, manipulant, nákupčí kulatiny a tesař u Státních lesů Strážnice. Zde získal nenahraditelné zkušenosti z prvovýroby. Od roku 1980 začal spolupracovat s Ústředím lidové umělecké výroby ve Strážnici.
Od roku 1989, kdy se osamostatnil a zřídil si vlastní dílnu, se začal věnovat výrobě, opravám a restaurování nábytku, dřevostaveb, lodí a technického zařízení. Specializoval se zejména na stylové vinohradnické vybavení typické pro region jižní Moravy. Zvládl dokonce technologii ručního řezání závitů ve dřevě. V letech 1995–1997 obnovoval tradiční ochozové budky pro Lesní správu Strážnice v revíru Radějov. Obnova těchto specifických lesních staveb probíhala podle dochovaných dobových fotografií a archivu lesních správců panství. V posledních letech se podílel na obnově větrného mlýna v Jalubí, pro který vyrobil hřídel, palečnicové kolo, cévník a brzdu. V roce 2012 byly tyto součástky zapracovány do mechanismu jalubského mlýna.
Sekernictví je řemeslo, které má specifické postavení mezi řemesly zpracovávajícími dřevo. Dnes um a dovednost sekerníků můžeme obdivovat jen v některých skanzenech či při restaurování technických objektů, podléhajících památkové péči.
Jiří Machaníček působí jako soukromý podnikatel, vyrábí dřevostavby, dřevěné mostky, lávky, repliky a renovace pohonů (vodní pily, hamry, mlýny), pergoly, bazénové mola, terasové podlahy, fasádní obklady, dětská hřiště, dveře, schody, okna, nábytek a mnoho dalšího. Věnuje se také restaurování nábytku, dřevěných prvků staveb, historických dveří a oken či obrazových rámů.
Podklady k textům: nominace, Slovácké muzeum, Encyklopedie města Uherské Hradiště
Foto: Slovácké muzeum, občanské sdružení Kunovjan
úvodní foto: ukázka řebářské práce Jiřího Mahra
PRO MÉDIA - AUDIO:
Místostarosta Ivo Frolec:
Jan Pášma, tiskový mluvčí města Uherské Hradiště
