Historie
Dnešní Sárvár vznikl z několika nedalekých osad, které byly postupně administrativně sjednoceny: se Sárvárem se v r. 1902 spojili Vármellék a Tizenháromváros, v r. 1912 Péntekfalu a Sár a v r. 1968 Rábasömjén. Oblast, ve které se Sárvár nachází, byla osídlena již od neolitu. Před dobytím Římany byl starověký brod řeky Raab osídlen Kelty. V 1. století př. n. l. obsadily území jantarové stezky římské legie a oblast dnešního Sárváru přešla pod správu Římské říše. Po dobytí zde Maďaři postavili pevnost proti útokům Germánů. V r. 1390 dostal hrad i s panstvím od krále Zikmunda Lucemburského János Kanizsai. V r. 1532 obléhali město i hrad Turci, obyvatelé vedení Ferencem Nádasdym je však ubránili. V roce 1535 se Sárvár stal majetkem rodiny Nádasdyů. Tamás Nádasdy vytvořil ze Sárváru jedno z kulturních center rozpadající se země. Zřídil zde školu a založil tiskárnu, v jejímž čele stál učitel János Sylvester. Ten v r. 1541 přeložil do maďarštiny a nechal vytisknout Nový zákon, který se stal první knihou v maďarštině na území Maďarska. Na dvoře Tamáse Nádasdyho byli vítanými hosty všichni vědci, umělci, komici, lékaři i architekti. V r. 1671 vstoupil Sárvár do majetku rodiny Draskovich, za jejíž vlády začalo město upadat. Nový rozvoj města začal v r. 1803, kdy se majitelem panství stala rodina Este-Modenai. Rozkvět Sárváru nastal v období dualismu. V r. 1871 byl Sárvár připojen na železniční síť a od r. 1897 začal odebírat elektřinu z elektrárny Ikervár, což umožnilo vznik a rozvoj průmyslu. Byl postaven cukrovar a továrna na syntetické hedvábí, rozvíjel se drobný průmysl a maloobchod, rostl počet obyvatel. Byly založeny vzdělávací instituce, které se staly základem dnešního školského systému. V roce 1909 byla slavnostně otevřena nynější nemocnice. Po první světové válce se rozvoj města zastavil a po uzavření syntetického hedvábí továrny (v r. 1927) emigrovala část obyvatelstva z důvodu nezaměstnanosti do Francie a Belgie. Po druhé světové válce, vznikl závod na zpracování drůbeže. V r. 1961 našli hledači ropy v útrobách země poklad cennější než zlato v útrobách země: termální prameny, které měly rozhodující význam pro rozvoj města. 20. srpna 1968 získal Sárvár znovu status města, který ztratil v r. 1871. V 70. letech minulého století zde vznikly nové továrny a školy. Od 1. prosince 2002 byly otevřeny termální lázně, které nabízí řadu moderních služeb všem, kteří hledají zotavení a odpočinek.
Významné památky a zajímavosti města
- Hrad Nádasdy – renesanční hrad je jednou z nejvýznamnějších památek v zemi, symbol města
- Katolický kostel sv. Ladislava
- Kostel sv. Marka – středověký kostel, jediná památka z obdoví dynastie Arpádovců ve městě
- Evangelický kostel
- Škola založená Tamáse Nádasdym
- Radnice – patří k nejvýznamnějším dílům architekta Lajose Geschrey
- Zámek Hatvany-Deutsch – zvaný též cukrovarský zámek, letní sídlo tehdejších majitelů cukrovaru
- Botanická zahrada – přírodní rezervace celostátního významu.
Spolupráce s Uherským Hradištěm
Dohoda o spolupráci byla podepsána 8. září 2012 v Uherském Hradišti na základě schváleného usnesení Zastupitelstva města Uherské Hradiště č. 178/12/ZM/2012/ ze dne 18. června 2012.
Internetové stránky města Sárvár: www.sarvar.hu
