František Hamada přišel na svět přišel ve Vídni (6. 6. 1914), ale dětství už od svých pěti let prožil v Uherském Hradišti.
Když mu bylo jedenáct let, nabral jeho život o vánocích - díky dárku pod stromečkem - nový směr - František dostal své první housle. Učit hrát se začal u pana učitele Kocha.
Po maturitě na obchodní akademii hrál v různých hudebních seskupeních, doprovázel dokonce i němé filmy. O folklor se začal zajímat až po vojně - tedy někdy v roce 1938.
Inspirací mu byli hlavně primáši Slováckého krúžku v Uherském Hradišti František Němec a Jaroslav Lakosil. V té době hrál a zkoušel především s Františkem Vyhlídem.
Později se stal primášem cimbálovky krúžku, v níž se vystřídala spousta muzikantů – Vilém Zahradník, Jaroslav Staněk, Josef Vrzala, Otyn Horký, Josef Horký, Jaroslav Jakubíček, František Vyhlíd, Jan Slováček, Josef Bachan a další.
Hrávali v Měšťanské besedě každou středu, což byly ty pravé, nefalšované besedy u cimbálu. Později hrávali také na „vesláku“ u Koruny a „U Fojtů“.
V roce 1940 přerušilo muzicírování Františka Hamady jeho zatčení gestapem a až do roku 1945 byla jeho muzikantská činnost přerušena.
Po osvobození se Slovácká búda stala jeho druhým domovem a začaly zde vznikat základy Hradišťanu. Éra dnes již legendárních Hudců Pondělníků začala v roce 1981. Od té doby se „pondělníci“ scházeli prakticky nepřetržitě, i když původní sestava se mnohokrát obměnila.
Pan František Hamada byl opravdovou legendou uherskohradišťského folkloru. Dne 3. června 2013 mu byla předána Cena města Uherské Hradiště (udělená za rok 2012).
Navždy zůstane v našich srdcích.