Hrob 24 – Jaroslav Václav Staněk (20. 4. 1922 – 28. 2. 1978)

• Malíř, grafik, scénograf, choreograf, primáš, umělecký vedoucí souboru Hradišťan. Autor plakety: Josef Kiesewetter (8. 2. 1934 – 15. 10. 2015), malíř a grafik, který se zabýval grafickou úpravou knih, vědeckou knižní ilustrací, scénickou a propagační tvorbou, volnou grafikou a malbou.

Hrob 38–39 – Josef Stancl ml. (25. 11. 1884 – 2. 8. 1966)

• Lékárník, starosta města v letech 1940–1942, syn prvního českého starosty Josefa Stancla st.

Hrob 40 – Josef Fanderlík (13. 3. 1804 – 2. 10. 1857) a Rozálie Fanderlíková, rozená Pogliesová (22. 7. 1803 – 30. 11. 1888)

• Rodiče poslance JUDr. J. F. Fanderlíka.
• Autor novoklasicistního náhrobku neznámý. Hrob je v péči města Uherské Hradiště.

Hrob 41–42 – Jan Evangelista Protzkar (4. 12. 1820 – 6. 2. 1903)

• Poslanec moravského zemského sněmu, významný představitel měšťanské (purkmistrovské) strany v Uherském Hradišti, starosta města (1865–1896). Zasloužil se o udělení zvláštního statutu, podle kterého mohla samospráva Uherského Hradiště vykonávat na svém území pravomoci okresního politického úřadu (1967–1928). Autor basreliéfu na náhrobku: akademický sochař Bohumír Kafka (14. 2. 1878 – 24. 11.1942), významný český sochař, medailér a pedagog. Předloha náhrobku vznikla v roce 1903, zobrazuje dvě truchlící dívky a strom se zlomenou korunou symbolizuje náhlý skon. Původní bronzový reliéf byl později nahrazen laminátovým odlitkem akad. sochaře Jiřího Habarty.

Hrob 43–44 – Josef Stancl st. (25. 2. 1851– 25. 1. 1924)

• Lékárník, průmyslník, představitel staročeské strany v Uherském Hradišti, zemský poslanec (1886–1906) a první český starosta města (1896–1903 a 1906–1912). Podporoval vlastenecké spolky, stál v čele sboru dobrovolných hasičů města a později celé hasičské župy. Autor reliéfu Zmrtvýchvstání Krista: akademický sochař Čeněk Vosmík ((5. 4. 1860 – 11. 4. 1944), významný český sochař období secese a realismu. Architektuře hrobky dominují dva kanelované sloupy nesoucí odstupňované kladí završené křížem. Černá nápisová deska umístěná pod reliéfem uvádí zlaceným písmem jména členů rodiny. Je zasazena do robustního soklu, na jehož levé straně jsou vysekána jména autora hrobky, uherskohradišťského architekta Dominika Feye a sochaře J. Neumanna z Kroměříže, který náhrobek realizoval.

Hrob 45–47 – JUDr. Alois Pražák (20. 2. 1820 – 30. 1. 1901)

• Advokát, politik, čelný představitel Národní strany na Moravě (1861–1879), poslanec moravského zemského sněmu (1848–1849, 1861–1892), poslanec říšského sněmu (1848–1849) a říšské rady (1861–1864 a 1873–1892), člen panské sněmovny říšské rady (1892–1901), ministr vlády (1879–1892) a správce ministerstva spravedlnosti (1881–1888), čestný občan města. JUDr. Alois Pražák se narodil v domě č. p. 71 na Mariánském náměstí. Hrobku rodiny Pražákových vytvořil Jan Eduard Tomola, sochař a kamenický mistr v Brně. Hrob je v péči města Uherské Hradiště.

Hrobka 70–71 – Hrobka rodiny Czikann von Wahlborn

• Je příkladem funerální architektury 19. století. Nejvýznamnější člen rodiny byl Mořic Czikann rytíř z Wahlbornu (10. 6. 1813 – 12. 10. 1880), c. k. finanční komisař ve Vídni a místoprezident zemského finančního ředitelství v Praze. Za své služby monarchii obdržel Leopoldův řád a byl povýšen do rytířského stavu. Hrobku zhotovila firma známého brněnského sochaře a kameníka Adolfa Loose, otce světoznámého architekta. Hrob je v péči města Uherské Hradiště.

Hrob 93 – Josef Schaniak ml. (9. 2. 1845 – 7. 3. 1905)

• Významný stavitel, který svými stavbami vtiskl Uherskému Hradišti podobu metropole Slovácka. Stavební firmu převzal po svém otci, Josefu Schaniakovi st. (9. 2. 1804 – 26. 9. 1871). Podílel se na politickém a společenském životě města, čtvrt století byl členem městské výboru, byl činný v Klubu českých turistů, založeném ve městě v roce 1896. Otcovu stavební firmu zvelebil a učinil ji proslulou po celém Slovácku. Pro kvalitu odvedené práce a přiměřenou cenu byla jeho firma úspěšná ve většině výběrových řízení na státní a obecní zakázky a získala věhlas v širokém okolí. Vybudovala nejen mnoho domů v centru města, ale také ve staré části třídy Maršála Malinovského, na Menclovici či v Rybárnách. K nejznámějším stavbám ve městě patří budova prvního českého gymnázia na Slovácku, kterou postavil za rekordních 11 měsíců. Hrob je v péči města Uherské Hradiště.

Hrob 108 – JUDr. Josef Ferdinand Fanderlík (4. 3. 1839 – 8. 5. 1895)

• Český politik, říšský a zemský poslanec, od roku 1879 advokát v Uherském Hradišti, předseda Měšťanské Besedy a Rolnické záložny, jeden z iniciátorů založení první české střední školy na Slovácku – matičního gymnázia v Uherském Hradišti. Spolu s dalšími osobnostmi města poté usiloval o jeho postátnění, což se podařilo od 1. ledna 1891. Patřil k významným osobnostem politického života města, do roku 1891 byl členem říšského sněmu, v roce 1884 byl zvolen do moravského zemského výboru, v němž působil až do své předčasné smrti v roce 1895. V letech 1890–1893 byl členem městského výboru v Uherském Hradišti. Autor náhrobku: Antonín Popp (30. 7. 1850 – 10. 6. 1915), pražský sochař, jehož dílo je v Uherském Hradišti zastoupeno mj. sochami atlantů na průčelí Nové radnice. Náhrobek je v současnosti restaurován. Hrob je v péči města Uherské Hradiště.

Hrob 119–120 – Hrob s uměleckým dílem – replika plakety

• Náhrobek na hrobu Aloise Horta (1878–1943), který byl ředitelem Rolnické záložny v Uh. Hradišti v meziválečném období. Autor repliky patinované sádrové plakety: František Bílek (6. 11. 1872 – 13. 10. 1941), grafik, sochař, architekt, autor užitého umění a symbolista období secese.  

Hrob 132 – Jaroslav Čech (22. 5. 1932 – 6. 3. 1970)

• Cimbalista a umělecký vedoucí cimbálové muziky Hradišťanu od roku 1953, pedagog Lidové školy umění Uherské Hradiště, sběratel lidových písní.

Hrob 159 – Ing. František Beneš (29. 12. 1864 – 26. 1. 1940)

• Civilní geometr a podnikatel, člen městského výboru od roku 1906, starosta města (1912–1930). Za první světové války byl aktivním spolupracovníkem protihabsburského domácího odboje Mafie. Hrob je v péči města Uherské Hradiště. 

Hrob 167 – Leonard Lehký (6. 11. 1854 – 29. 6. 1917)

• Advokátní koncipient, sekretář městského úřadu (1887–1902), který zahájil budování městské správy v českém jazyce.

Hrob 167 – JUDr. Bohuslav Papež (6. 9. 1891 – 20. 11. 1969)

• Advokát, předseda místního národního výboru (1946–1948).

Hrob 182 – Jan Vašťatka (2. 10. 1886 – 25. 10. 1947)

• Ředitel kůru a varhaník farního kostela v Uherském Hradišti (1910–1947), učitel hudební výchovy na Reálném gymnáziu Uherské Hradiště (1920–1947), dirigent pěveckého sboru Svatopluk (1922–1932).

Hrob 226 – MUDr. František Kudláč (7. 11. 1888 – 28. 6. 1958)

• Chirurg, primář a ředitel Zemské nemocnice v Uh. Hradišti. Když byla v Uherském Hradišti zřízena Zemská nemocnice (provoz zahájila 15. 1. 1924), stal se jejím prvním primářem a v roce 1925 také prvním ředitelem. V této funkci se zaměřil nejen na odborný rozvoj nemocnice, ale také na její stavební zvelebení. V roce 1928 byla postavena budova interního oddělení, v roce 1931 nechal vypracovat nový stavební program nemocnice, podle něhož do 5 let měly být postaveny nové pavilony. Realizována však byla pouze stavba ústřední kotelny a zejména funkcionalistického objektu infekčního oddělení, zvaného „skleňák“, vybudovaná v letech 1933–1937 podle projektu brněnského architekta Adolfa Liebschera. Funkci ředitele zastával do roku 1950, chirurgické oddělení vedl do roku 1958.

František Hamada (6. 6. 1914 – 22. 7. 2020)

• Primáš cimbálovky Slováckého krúžku, zakladatel muziky Hudci Pondělníci (1981), která soustředila někdejší muzikanty a zpěváky Hradišťanu. Nositel Ceny města Uherské Hradiště za rok 2012.

MUDr. Dagmar Hamadová, rozená Kudláčová (26. 1. 1931 – 27. 4. 1999)

• První primářka onkologického oddělení Uherskohradišťské nemocnice (1974), manželka Františka Hamady. Autor plastiky: akademický sochař Julius Pelikán (23. 2. 1887 – 17. 2. 1969), který se kromě volné tvorby se zapsal především jako autor desítek pomníků a sochařské výzdoby architektury. Na hřbitově je jeho dílo zastoupeno ještě na hrobu JUDr. Emila Tománka (sektor UH – A–IV, hrob č. 128–129).

Hrob 236–235 ^1/2 – Rudolf Kubíček, (18. 3. 1891 – 6. 4. 1983)

• Akademický malíř, grafik, autor vitráží, fresek a sgrafit, učitel kreslení na Odborné škole knihvazačské v Uherském Hradišti, kterou ve funkci ředitele vedl v letech 1923–1950. Poté učil na střední umělecko-průmyslové škole, dva roky byl jejím ředitelem (1952–1954) a až do roku 1962 vedl grafický obor. V letech 1933–1943 pracoval jako kustod muzejních grafických sbírek a zároveň restaurátor obrazů. Působil jako člen správního výboru Slovácké filharmonie a byl předsedou Slovaka esperanto klubo – Slováckého klubu esperanta. Spolupracoval s časopisem Bibliofil, v němž měl na starosti výtvarnou část. V roce 1945 se stal kulturním referentem Okresního národního výboru v Uherském Hradišti a také předsedal Klubu přátel umění.

Marie (Mara) Kubíčková, rozená Baťová (6. 11. 1893 – 4. 2. 1981)

• Akademická malířka a grafička, manželka Rudolfa Kubíčka.

Rudolf Antonín Kubíček (13. 4. 1924 – 27. 8. 2009)

• Akademický malíř a výtvarný pedagog, učil v Buchlovicích, na Velehradě, a v Babicích, pedagogicky působil na Pedagogickém institutu a LŠU Zlín, LŠU Uherské Hradiště. Nositel Ceny města Uherské Hradiště.

Hrob 237 – Bedřich Skála st. (10. 03. 1872 – 4. 10. 1956), Bedřich Skála ml. (3. 6. 1911 – 25. 3. 2001)

• Majitelé továrny na cukrovinky v Uherském Hradišti. Tovární výrobu cukrovinek, čokolády a zavařování ovoce zřídil Bedřich Skála st. v jednopatrové dvorní budově na dnešní třídě Maršála Malinovského č. p. 286 v roce 1910. V průběhu podnikání provoz zmodernizoval, rozšířil o parní vaření cukru a výrobu čokolády, dražé a zboží nalévaného. Podnik po něm převzal jeho syn Bedřich Skála ml., který dokázal výrobu udržet také v době hospodářské krize, zastavila ji až druhá světová válka. V červenci 1945 uvedl továrnu znovu do provozu, avšak poválečný rozjezd netrval dlouho. Výroba byla ukončena koncem roku 1949, majetek Bedřicha Skály byl soudně zkonfiskován a firma likvidována. Autor náhrobku: akademický sochař Franta Úprka (26. 2. 1868 – 8. 9. 1929), jehož dílo je tematicky svázáno s lidovou kulturou Slovácka. Název skulptury Pohřební družica navrhl Alois Mrštík, v literatuře se objevuje i druhý název Děvčica v liliích podle sádrového modelu, který předcházel mramorové realizaci. Náhrobek provedený v letech 1912–1913 je památkově chráněný.

Hrob 240–241 – Božena Benešová (30. 11. 1873 – 8. 4. 1936)

• Spisovatelka, členka České akademie věd a umění v Praze, pocházela z rodiny Zapletalových, část mládí prožila v Uherském Hradišti a Napajedlech. Jejím nejznámějším dílem je novela Don Pablo, don Pedro a Věra Lukášová. Autor busty: František Dufka (1923–1993), pedagog kamenosochařského oboru na SUPŠ v Uherském Hradišti.

Hrob 245 – Vladislav Vaculka (3. 1. 1914 – 27. 9. 1977)

• Akademický malíř, grafik, ilustrátor, sochař, keramik, navrhoval tapiserie a šperky. Po nástupu komunistického režimu mu bylo na začátku padesátých let zakázáno vystavovat a byl vyloučen ze Svazu výtvarných umělců. V letech 1969–1974 vyučoval na Střední uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti. Zemřel na následky infarktu poté, co u něj doma byla provedena domovní prohlídka jako důsledek udání, že ilustroval samizdatovou sbírku básní Jana Skácela. Jeho manželka,

Hrob 245 – Ida Vaculková, rozená Čermáková (8. 3. 1920 – 16. 10. 2003)

• Akademická malířka, keramička, která se ve své tvorbě zaměřila především na figurální keramickou plastiku a užitou keramiku. Specifikou její tvorby se stala černá zakuřovaná keramika se základním tvarem točeným na kruhu. Inspirací jí bylo lidové umění či archaické kultury, její plastiky byly modelovány s nevšední originalitou a fantazií. Nositelka Ceny města Uherské Hradiště za rok 1999. Autor náhrobku: akademický sochař Otmar Oliva (nar. 19. 2. 1952), který vystudoval AVU v Praze. Po absolutoriu se zapojil do činnosti disentu, během vojenské služby v roce 1979 byl zatčen Státní bezpečností a po čtyřech měsících vazby byl odsouzen k trestu odnětí svobody na dvacet měsíců za šíření materiálů Charty 77. Vězení jej změnilo v osobnost s vyhraněným uměleckým i občanským postojem. Celoživotně se specializuje na liturgickou a církevní plastiku. Na hřbitově je jeho dílo zastoupeno ještě na hrobu Martina Horkého (sektor UH – A–I, hrob č. 101).

Hrob 252 – Štěpán Habarta (26. 12. 1878 – 16. 3. 1939)

• Starosta Společenstva živnostníků v Uherském Hradišti, člen rady města (1928–1939), poslanec Národního shromáždění (1935–1939), kde se angažoval především v sociální a zdravotní oblasti. Autor busty: neznámý umělec, autor náhrobku: Jaroslav Topenčík (nar. 24. 4. 1915 – datum úmrtí nezjištěno), syn sochaře a kameníka v Uherském Hradišti Josefa Topenčíka, po němž převzal živnost v roce 1936.