Jeden z nejdůležitějších příběhů protikomunistické rezistence přibližuje rozsáhlá výstava Případ Světlana. Proměny obrazu třetího odboje, která byla 17. listopadu odpoledne zahájena ve foyer kina Hvězda.
Návštěvníci výstavy se až do 9. února 2022 mohou seznámit nejen s osudy odbojové organizace Světlana, ale také reprezentantů komunistické moci, dobovými archiváliemi i předměty. V původní velikosti výstava ukazuje například i náčrt rozsáhlé organizační struktury Světlany, který vypracovala a používala StB. Výstavu připravil Ústav pro studium totalitních režimů ve spolupráci s Archivem bezpečnostních složek, Městskými kiny Uherské Hradiště a městem Uherské Hradiště.
„Osobně velmi vítám a citlivě prožívám každý krok, kterým bude podpořena připomínka obětí komunismu a historie zdejší bývalé věznice. Naší snahou je vytvořit zde důstojný areál spravedlnosti, ve kterém nebude jen obyčejné muzeum, ale bude zde i místo mimořádného společenského významu - Národní památník obětí totalitních režimů. Světlana byla jednou z největších protikomunistických odbojových organizací na území Československa, působící převážně na Moravě. Výstavu Případ Světlana vnímám nejen jako jedinečnou příležitost seznámit se s historickými fakty protikomunistického odboje, ale také jako hluboké lidské gesto, postoj a vyjádření úcty opravdovým hrdinům,“ vyjádřil se starosta města Uherské Hradiště Stanislav Blaha.
Připomínka 17. listopadu pokračovala tichou vzpomínkou nedaleko neblaze proslulého bývalého komunistického žaláře u památníku obětem komunismu na Palackého náměstí, kde členové vedení města, osobnosti kulturního a veřejného života i občané města položili květiny, zapálili svíčky a poklonili se památce lidí, kteří položili svůj život v době komunistické hrůzovlády.
Závěrečným aktem letošního Dne boje za svobodu a demokracii v Uherském Hradišti byla tradiční akce Zpívání k 17. listopadu na Mariánském náměstí, která svou citlivou a hlubokou atmosférou každoročně provází vzpomínky na Sametovou revoluci v roce 1989 a uzavření českých vysokých škol nacisty v roce 1939. K občanům, kteří zaplnili prostory u "Rozárky", promluvil starosta města Stanislav Blaha, se svými proslovy vystoupili také zástupce Konfederace politických vězňů Josef Ondra a student Obchodní akademie Uherské Hradiště Radek Knápek. Hudebně akci doprovodil Smíšený pěvecký sbor Gymnázia Uherské Hradiště VIVA LA MUSICA pod vedením Jakuba Tomaly.
Listopadové události roku 1989 v Uherském Hradišti:
Podle historika Pavla Portla se v sobotu 18. listopadu 1989 Igor Stránský, herec, režisér a umělecký šéf Slováckého divadla, během představení V půli cesty na strom, dozvěděl z telefonátu Přemysla Ruta o vstupu pražských divadelníků do stávky. Po skončení představení se herci sešli v bytě I. Stránského a diskutovali o dalším postupu. Vznikl plán na vytvoření akčního výboru, který chtěl informovat veřejnost v Uherském Hradišti o aktuálním dění v Praze. V neděli 19. listopadu došlo v bytě herce Karla Hoffmana k rozhodnutí, že celý soubor vstoupí do stávky. V pondělí 20. 11. pak bylo zrušeno představení na Malé scéně, kde vznikl diskuzní klub. Scéna se stala první tribunou, odkud zaznívaly hlasy vyzývající k demokratizaci společnosti a k vedení dialogu s představiteli komunistického režimu ve městě.
První setkání obyvatel proběhlo 20. listopadu večer u mariánského morového sloupu na tehdejším náměstí Rudé armády (dnes Mariánské náměstí), kde se sešlo asi 70 lidí včetně studentů, kteří zde zapalovali svíčky. V pátek 24. listopadu se na dnešním Mariánském náměstí sešlo již na 5 000 lidí a týž den se oficiálně ustavil přípravný výbor Občanského fóra v Uherském Hradišti. Na Masarykově náměstí (tehdy náměstí Klementa Gottwalda) se shromáždění demonstrujících uskutečnilo v neděli 26. listopadu. Před budovou radnice se sešlo na 3 500 lidí, ze schodiště průběh moderovali Igor Stránský a Ladislav Kolář. Přítomní se podepisovali pod programem Občanského fóra.
V následujících dnech a týdnech protesty neutichaly, lidé se dál scházeli na náměstí. Ve čtvrtek 30. listopadu se zástupci Občanského fóra sešli s představiteli okresního a městského národního výboru, okresního výboru Národní fronty a okresního výboru KSČ.
V průběhu prosince pak vznikala další občanská fóra, s jejichž zakládáním pomáhalo koordinační centrum. Jeho členové jezdili do obcí a účastnili se diskuzí s místními občany. Občanské fórum začalo vydávat občasník Nezávislost. Souběžně se vznikem OF docházelo k rozpouštění závodních organizací KSČ.
