Bioplyn v Rapotíně

V Rapotíně se ukázalo, že majitel tohoto zařízení na likvidaci a energetické využití bioodpadů, společnost Energy financial group, provozuje skutečně teplárnu, která je technologickou a ekologickou špičkou. Dokáže vyrábět bioplyn z široké škály biologicky rozložitelných odpadů, například z biologicky rozložitelného komunálního odpadu (hnědé popelnice), z odpadů z gastroprůmyslu, z kalů nebo z vedlejších živočišných produktů 2. a 3. kategorie, může také zpracovávat biomasu. Vyrobený bioplyn v Rapotíně spalují v kogeneračních jednotkách a vyrábějí teplo pro obec a elektrickou energii prodávají do elektrické sítě.

Nepřehlédnutelný byl však zápach doprovázející rozklad organické hmoty na bioplyn (jehož hlavní složkou je metan). Otázkou ve výběru technologie pro Mařatice tedy je, zda v nabídce technologií pro bioplynové stanice existují takové, které šíření zápachu prokazatelně zabraňují.

 Komunální odpad v Liberci

Zápachové zkoušce byla podrobena i spalovna komunálního odpadu Termizo v Liberci. Ukázalo se, že bezprostředně před otevřenými vraty, kterými jsou do bunkru shazovány odpadky, cítíte to samé, jako když otevřete víko týden nevyvezené hnědé popelnice. Na rozdíl od Rapotína se však tento zápach omezuje na těsnou blízkost vrat do bunkru a nešíří se do okolí. „V bunkru je neustálý podtlak, protože vzduch z bunkru vháníme do spalovacího kotle, abychom zvýšili efektivitu spalování odpadu a zároveň tím zabránili šíření prachu a zápachu do okolí. Tím pádem vzduch z okolí proudí do bunkru a ne z něho ven,“ vysvětlil Ing. Pavel Bernát, předseda představenstva Termiza.

Termizo může ročně spálit až 96  tisíc tun odpadů a vyrobí z nich teplo pro cca 17 tisíc domácností a elektrickou energii pro chod celé technologie spalovny, a ještě do veřejné sítě dodá 13 GWh elektřiny, což je roční spotřeba cca 4 000 domácností. Termizo není přímým dodavatelem energií, tím je vedle stojící Teplárna Liberec, která z Termiza teplo odebírá a která v případě potřeby dodá do sítě další teplo vyrobené spalováním zemního plynu.

V případě modernizace teplárny Mařatice je u posuzované varianty se ZEVO počítáno s významně nižší kapacitou, která by se měla pohybovat v rozmezí 10 až 15 tisíc tun komunálního odpadu ročně.

Nejzajímavější diskuze se rozběhla k otázce, jak spolužije spalovna v centru města, když z jejích kanceláří je vidět až do kuchyní okolo stojících obytných domů. Podle Pavla Bernáta měla část místních lidí ze spalovny strach, ale po dvaceti letech provozu, kdy se prokázalo, že spalovna neznečišťuje okolí, nepáchne a ani jinak své okolí neobtěžuje, tak se z řady z nich stali její příznivci ochotní proti kritice spalovny aktivně vystoupit.

 Biomasa v Pelhřimově

Teplárna v Pelhřimově patří k těm nejvíce ekologickým v České republice. Již od roku 2004 je zde hlavním palivem především dřevní štěpka, kterou si teplárna zpracovává na vlastních drtičích. Jde o zbytky porostů po těžbě dřeva (dřevní klest apod.), dřevní odpad z údržby měst a obcí nebo poničené mladé porosty například sněhem nebo větrem.

Výroba tepla je zajišťována dvěma kotli na biomasu a jako záložní zdroj slouží čtyři plynové kotle. V teplárně jsou umístěny také dvě parní turbíny pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny.

Z pohledu Uherského Hradiště je zajímavá i poloha teplárny v Pelhřimově, velmi připomíná polohu teplárny v Mařaticích, rodinné domky jsou i zde, co by kamenem dohodil.

Plyn a kogenerace ve Vsetíně

Ve Vsetíně, v teplárnách patřících společnosti Zásobování teplem Vsetín (ZTV), se k výrobě tepla používají kotle na zemní plyn a kogenerační jednotky, tedy technologie, kterou v petici „Za čistou variantu teplárny CTZ v Uherském Hradišti“ požadují vybrat její autoři. Ale i zde se debata nakonec dostala k tématu ZEVO a Ing. Kamil Ondra (který je ve vedení jak ZTV, tak i uherskohradišťské teplárny) vysvětloval, proč zde ZTV chtělo postavit ještě ZEVO. „Nechtěli jsme, aby cena tepla byla do budoucna závislá jen na zemním plynu, protože jeho cena může z řady důvodů růst a s jeho dodávkami mohou být potíže. Naopak komunální odpad je palivo, za které dostaneme peníze a které vzniká v našem nebližším okolí.“

ZTV přípravu výstavby ZEVO v loňském roce ukončilo (dobíhá pouze proces EIA), protože vedení města nesouhlasilo s jeho výstavbou v centru města, v teplárně v lokalitě Ohrada. V současné době vzniká odborná studie o nakládání s odpady ve Vsetíně, kde je jako jedna z variant posuzována výstavba ZEVO v lokalitě Jiráskovi ulice, kde stojí druhá teplárna společnosti ZTV napojená na systém centrálního zásobování teplem ve Vsetíně. Zastupitelé z Uherského Hradiště si mohli prohlédnout a posoudit obě tyto lokality.